Rozhovor s Peterem Gáborem

Režisérem poslední inscenace této sezóny je Peter Gábor, umělecký šéf Slovenského komorného divadla v Martine. Ostravským divákům se jistě vybaví jeho poslední režie v Národním divadle moravskoslezském (Cabaret, Divadelní komedie) či kritikou velmi ceněná režie Komedie omylů v rámci Letních Shakespearovských slavností.

Dürrenmatt napsal Play Strindberg jako artistní hru, jako herecký koncert. Je hodně těžké režírovat s takovým zadáním?
Samozrejme, že text hry je skvelý materiál pre režiséra a hercov. A keď sa dostaví vzájomná súhra možu sa autorove vízie aj naplniť.

Dürrenmattovy hry mají poměrně podrobné autorské poznámky, týkající se prostředí a rekvizit, k psychologii postav se však autor nijak nevyjadřuje. Nakolik je to svazující, případně osvobozujíci?¨¨
Je to prejav velkorysosti autora. Dáva vám to slobodu vyložiť si postavy, ich vnútorný svet, po svojom.

Play Strindberg je hra napsaná podle Strindbergova Tance smrti. Jak hodně se liší Dürrenmatt od Strindberga?
Ako režisér inscenácie vstupujem s celým týmom ako tretí pohľad na tému manželského vzťahu .Začalo to u Strindberga . Dürrenmat použil postavy, motívy a my sme do toho vložili svoje životné skúsenosti.

Poměrně nedávno měla u nás derniéru Albeeho hra Kdo se bojí Virginie Woolfové?, která rovněž pojednává o destruktivním manželském soužití. Jak hodně se liší Dürrenmatt od Albeeho?
Durrenmat je v nadhľade, použil divadlo na divadle, nepsychologizuje…..ale to je o mnoho náročnejšie.

V Aréně režíruješ poprvé, myslíš, že i naposled?
Never say never…