Aréna se rozloučí s legendou

Slyšení, inscenace, která výrazně zasáhla do dějin Komorní scény Aréna, se tento týden rozloučí se svými diváky.

 

Slyšení je závěrečnou částí volného historického cyklu dramaturga KSA Tomáše Vůjtka. Úvodním dílem byla hra S nadějí, i bez ní, inscenovaná v KSA jako vůbec první s premiérou v lednu 2012, druhým je Smíření, které mělo v Aréně naopak svou premiéru jako poslední, v červnu 2017.

 

Slyšení, jako i ostatní části trilogie, režíroval umělecký šéf Arény Ivan Krejčí a její česká premiéra se odehrála 28. února 2015.

 

Text Slyšení byl v roce 2013 oceněn v dramatické soutěži Alfréda Radoka, kde získal 3. místo.

 

Jeho hlavní postavou je bývalý nacistický pohlavár Adolf Eichmann, úřednický perfekcionista, který své schopnosti věnoval úkolu, který mu jeho nadřízení vybrali: „konečnému řešení židovské otázky“. Ve Slyšení se Eichmann snaží obhájit a dožaduje se slyšení před Bohem, který však stále nepřichází. Kariéra nacistického zločince, jenž chce samotnému Pánubohu vylíčit svou verzi událostí, je konfrontována s osudy Židů, kteří byli vyvezeni v roce 1939 do tábora v Nisku nad Sanem, kam směřovaly první Eichmannovy transporty. Ten vůbec první byl vypraven z Moravské Ostravy 18. října 1939.

 

Podobně jako v S nadějí, i bez ní a Smíření se zde Vůjtek nebojí použít mnohdy hodně černý humor, s nímž reflektuje nacistické kariéry, a který plyne z toho, že postavy hovoří o svých osudech autentickým slovníkem, který je v dramatickém a často sarkasticky vyostřeném kontrastu s hrůznou skutečností historických událostí. Sám autor k tomu říká: „Nedokážu si představit své psaní bez humoru, zvláště tahle velká témata jej potřebují. Jinak zde hrozí, že výpověď sklouzne k sentimentálnímu patosu. Můžeme se dojímat nad utrpením obětí, ale podle mě je mnohem přínosnější, když se dokážeme vysmát zlu, které je působí. Náš svět tím sice nespasíme, ale aspoň ho lépe poznáme. Tato poznávací funkce humoru je pro mě zásadní.“

 

Hlavní postava Adolfa Eichmanna byla napsána přímo pro jejího představitele, Marka Cisovského, který za roli sklidil řadu ocenění.

 

V lednu 2016 Slyšení zvítězilo v anketě Divadelních novin a bylo vyhlášeno Inscenací roku 2015.

 

Posléze se Slyšení stalo v rámci udílení Cen divadelní kritiky Nejlepší poprvé uvedenou českou hrou, jevištní podoba této hry v režii Ivana Krejčího se stala Inscenací roku a Marek Cisovský za roli Adolfa Eichmanna získal Cenu za mužský herecký výkon.

 

Kritika i diváci si inscenaci přímo zamilovali a ta se tak stala vývozním artiklem nejen mateřského souboru, ale i ostravského divadla v rámci republiky a českého divadla v rámci Evropy.

 

Po účasti na prestižních mezinárodních festivalech jako bylo zlínské Setkání/Stretnutie, Divadelní Brno, mezinárodní Festival Divadlo 2016 v Plzni, po pozvání na středoevropský Palm Off Festival, kterého se soubor nemohl kvůli zranění herců zúčastnit, vycestovalo Slyšení i do zahraničí.

 

Konkrétně v červnu 2016 na festival současných českých her Ein Stück: Tschechien 2016 / Kus: Česka 2016, který se konal v Berlíně a posléze na prestižní slovenskou přehlídku Divadelná Nitra v září 2016.

 

Ostravské studio České televize připravilo dokonce televizní verzi Slyšení, kterou režisérka Lenka Wimmerová vynesla z uzavřených prostor divadla a s herci ji natočila na jednom z ostravských dvorků. Premiéra televizní verze se odvysílala v květnu 2017.

 

Vítězné tažení této inscenace završil další celorepublikový úspěch. Fotograf Radovan Šťastný se se svou fotografií na plakát ke Slyšení stal jedním z oceněných na Přehlídce současné divadelní fotografie 2018, respektive získal třetí místo v kategorii Portrét v roli. Odůvodnění poroty znělo: „Za imaginativní přesah figury do světa fantazie.“

 

Radovan Šťastný se tak stal jediným mimopražským oceněným tvůrcem. Oceněná fotografie parafrázuje známý dobový snímek, portrét Adolfa Eichmanna ze soudu v Izraeli, kde se sluchátky na uších sleduje proces.

 

„ Původně jsem uvažoval, že tam konkrétně postava Eichmanna nebude, že to opíšu nějakou zkratkou. Nedokázal jsem se tím pořád poprat a vůbec jsem netušil, jak to uchopit. Na poslední chvíli mě napadlo, že by osoba Eichmanna byla vyfocená přes slzy jeho obětí, proto jsem si vymyslel to sklo s kapkami. A když jsme s Markem Cisovským tu sérii fotek vyfotili, tak jsem se zděsil, protože na jedné z nich jsem toho Eichmanna skutečně uviděl. Na všech fotkách je Marek, ale na jedné z nich je Eichmann. A to je ta fotka, která byla nakonec na plakát vybrána,“ vysvětlil genezi plakátové fotografie sám autor Radovan Šťastný.

 

Zcela vyprodaná derniéra Slyšení, která bude jeho 55. reprízou, se odehraje v pátek 22. června 2018 v 18:30 hodin.

 

Alice Taussiková, PR KSA

 

 

 

Slyšení na televizní obrazovce

 

Po zcela zaplněné předpremiéře televizní verze inscenace Slyšení, která se odehrála v dubnu v sále našeho divadla, čeká diváky z celé republiky i její premiéra na obrazovkách.


Televizní verze Slyšení, kterou natočila režisérka Lenka Wimmerová na jednom z ostravských dvorků, se odehraje v pondělí 8. května ve 20:50 na ČT art.

Slyšení se dnes změní na Vypočutie

Vážení diváci,

Komorní scéna Aréna byla letos pozvána, vedle řady jiných, také na nejprestižnější slovenskou přehlídku Divadelná Nitra. Zúčastní se jí s aktuálně nejoceňovanější inscenací, se Slyšením.

 

Mezinárodní festival Divadelná Nitra je největší divadelní přehlídkou a jednou z nejvýznamnějších kulturních aktivit na Slovensku, přičemž je i uznávanou akcí v evropském kontextu. Koná se od roku 1992 vždy na konci září v západoslovenské Nitře. Jde o výběrové nesoutěžní defilé špičkového evropského, především činoherního, divadla. Soustředí se na netradiční, inovativní a inspirativní scénická díla, seznamuje s novými tendencemi i novými tvůrci a zahrnuje rovněž bohatý doprovodný program.

 

Festival se programově věnuje i neformálnímu vzdělávání a práci s publikem. Atmosféru otevřenosti oceňují především mladí lidé, kteří jsou hlavní cílovou skupinou festivalu, nicméně důležitou skupinou jsou i profesionálové – kritici, publicisté, ředitelé jiných festivalů a v neposlední řadě i samotní tvůrci. Za dobu své existence už festival Divadelná Nitra představil inscenace z 29 zemí.

 

V rámci hlavního programu přehlídky je Slyšení, hrané pod slovenským názvem Vypočutie, jediným českým zástupcem. Vedle slovenských inscenací festivalové publikum uvidí i scénická díla z Německa, Ukrajiny, Iráku, Švédska, Polska a Francie.

 

„Cenou českej divadelnej kritiky za rok 2015 ovenčená inscenácia Vypočutie patrí k tomu najlepšiemu v českej činohre v poslednom čase. Aj preto nemôže táto výpravou skromná a svojou témou závažná inscenácia Komorného divadla Aréna z Ostravy chýbať na Medzinárodnom festivale Divadelná Nitra. Hovorí totiž nielen o dejinách holokaustu, ale zároveň o nanajvýš aktuálnej téme nenávisti k „druhému“, o xenofóbii a rasizme, ktoré sa druhou svetovou vojnou, žiaľ, vôbec neskončili.“  Martina Vannayová na stránkách festivalu

 

Na přehlídce Divadelná Nitra se náš soubor představí v pondělí 26. září od 19 hodin ve Starém divadle Karola Spišáka. Inscenace bude pro zahraniční účastníky simultánně tlumočena do angličtiny.

 

O den později dopoledne, tedy v úterý 27. září v 10 hodin, se pak umělecký šéf a režisér Ivan Krejčí, autor hry Tomáš Vůjtek a představitel hlavní role A. Eichmanna Marek Cisovský zúčastní festivalové diskuze s názvem Raňajky, která proběhne ve foyer Divadla Andreje Bagara v Nitře.

 

Účast Komorní scény Aréna na jubilejním 25. ročníku přehlídky Divadelná Nitra finančně podpořilo Statutární město Ostrava.

 

http://www.nitrafest.sk/domov/program-2016/hlavny-program-2016/pondelok/vypocutie/

Slyšení v Berlíně

Vážení diváci,
těší nás, že kritiky i Vámi oceňovaná inscenace hry Tomáše Vůjtka Slyšení v režii uměleckého šéfa KSA Ivana Krejčího zaznamenává řadu úspěchů nejen u nás, ale stává se vývozním artiklem českého divadla i v rámci Evropy.

 

Po účasti na prestižních mezinárodních festivalech jako je zlínské Setkání/Stretnutie, Divadelní Brno, po pozvání na středoevropský Palm Off Festival, kterého se soubor nemohl kvůli zranění herců zúčastnit, vycestovalo nyní Slyšení i do zahraničí.

 

Konkrétně na festival současných českých her Ein Stück: Tschechien 2016 / Kus: Česka 2016, které byly ve dnech 22. a 23. června 2016 prezentovány v německém Berlíně.

 

Festival pořádal berlínský spolek Drama Panorama: Forum für Übersetzung und Theater e. V. ve spolupráci s Českým centrem Berlín.
 

Nejprve proběhla 22. června 2016 v galerii Českého centra Berlín scénická čtení tří současných českých her v německém překladu, po nichž se uskutečnila divácká diskuze s autory. Druhý den festivalu, 23. června 2016, byl věnován právě Slyšení, které jsme odehráli v berlínském divadle Theater unterm Dach. Hráli jsme v češtině se simultánním tlumočením do sluchátek a po představení tovněž proběhla diskuze s německými diváky.

 

Festival podpořil Česko-německý fond budoucnosti, Ministerstvo kultury České republiky, Statutární město Ostrava, Institut umění – Divadelní ústav, Dilia, o. s. a Theater unterm Dach.

 

Po prázdninách nás čekají další festivalové výjezdy, tentokrát na mezinárodní Festival Divadlo 2016 v Plzni (7. – 15. 9. 2016) a na prestižní slovenskou přehlídku Divadelná Nitra (23. – 28. 9. 2016).

O festivalu Ein Stück: Tschechien 2016 / Kus: Česka 2016 více na :

http://www.drama-panorama.com/cs/2016-2/kus-ceska-2016/

Slyšení se stává mezinárodním divadelním vývozním artiklem

Kritiky i diváky oceňovaná inscenace hry Tomáše Vůjtka Slyšení v režii uměleckého šéfa KSA Ivana Krejčího už zaznamenala řadu úspěchů nejen u nás, ale stává se vývozním artiklem českého divadla i v rámci Evropy.

Po účasti na prestižních mezinárodních festivalech jako je zlínské Setkání/Stretnutie, Divadelní Brno, po pozvání na středoevropský Palm Off Festival, kterého se soubor nemohl kvůli zranění herců zúčastnit, vycestuje nyní Slyšení i do zahraničí.
Konkrétně na festival současných českých her Ein Stück: Tschechien 2016 / Kus: Česka 2016, které budou ve dnech 22. a 23. června 2016 prezentovány v německém Berlíně.
Festival pořádá berlínský spolek Drama Panorama: Forum für Übersetzung und Theater e. V. ve spolupráci s Českým centrem Berlín.
Spolek Drama Panorama: Forum für Übersetzung und Theater (Fórum pro překlad a divadlo) propojuje práci překladatelů a autorů s praktickým divadelním provozem, pořádá dílny, čtení a tematické pódiové diskuze na téma mezinárodní divadelní spolupráce. Od svého založení se Drama Panorama soustředí na prezentaci nových divadelních her a metodiky divadelního překladu prostřednictvím řady čtení, pódiových diskuzí a dílen. Jedním z cílů Drama Panorama je představit nové aktuální cizojazyčné hry v německém překladu.
České centrum Berlín patří k celosvětové síti 22 Českých center, která jsou aktivním zprostředkovatelem České republiky v zahraničí. České centrum Berlín vede v Berlíně a na severu a východě Německa dialog s německou veřejností již od roku 1993. Jeho programové těžiště tvoří současné umění, věda a inovace, dokumentární film, literatura, hudba, design a architektura. České centrum rovněž organizuje jazykové kurzy češtiny na všech úrovních.
Po úspěšném pilotním ročníku festivalu české dramatiky v roce 2014 opět představí toto bienále aktuální české divadelní hry. Důvodem je řada nových českých divadelních autorů, jejichž texty jsou aktuální v celoevropském měřítku, přesto jsou v zahraničí málo známé. Berlínský spolek Drama Panorama: Forum für Übersetzung und Theater e. V. ve spolupráci s Českým centrem Berlín tak chce tímto dvoudenním festivalem přispět k propagaci nové generace českých dramatiků.
Nejprve 22. června 2016 proběhnou v galerii Českého centra Berlín scénická čtení tří současných českých her v německém překladu, po nichž se uskuteční divácká diskuze s autory. Druhý den festivalu, 23. června 2016, je věnován právě Slyšení Komorní scény Aréna, která tuto inscenaci pohostinsky odehraje v berlínském divadle Theater unterm Dach. Soubor bude hrát v češtině se simultánním tlumočením do sluchátek.
Festival podpořil Česko-německý fond budoucnosti, Ministerstvo kultury České republiky, Statutární město Ostrava, Institut umění – Divadelní ústav, Dilia, o. s. a Theater unterm Dach.
http://www.drama-panorama.com/cs/2016-2/kus-ceska-2016/
Slyšení je závěrečnou částí volného historického cyklu dramaturga Tomáše Vůjtka. Prvním dílem byla hra S nadějí, i bez ní, druhým je Smíření, které bude mít v Aréně premiéru v příští sezóně. V roce 2013 bylo Slyšení oceněno v dramatické soutěži Alfréda Radoka, kde získalo 3. místo. Hlavní postavu Adolfa Eichmanna hraje Marek Cisovský, pro nějž byla role přímo napsána, a který za ni letos získal Cenu divadelní kritiky v kategorii Mužský herecký výkon. Sama inscenace navíc získala prvenství v anketě Divadelních novin a stala se Inscenací roku 2015, stejný titul obdržela i v rámci Cen divadelní kritiky a rovněž se stala Nejlepší poprvé uvedenou českou hru roku.
Po prázdninách čekají Komorní scénu Aréna další festivalové výjezdy, tentokrát na mezinárodní Festival Divadlo 2016 v Plzni (7. – 15. 9. 2016) a na prestižní slovenskou přehlídku Divadelná Nitra (23. – 28. 9. 2016).
Alice Taussiková, PR KSA

https://divadloarena.cz/repertoar/slyseni
https://divadloarena.cz/media/ke-stazeni/slyseni – fotografie v tiskové kvalitě

 

Snažím se už věci nepodělat

 

Rozhovor s hercem Markem Cisovským

Je víc než dva měsíce po udílení Cen divadelní kritiky– změnilo se něco ve tvém životě v souvislosti s nimi?
„Nezměnilo se absolutně nic. Snad jen, že dělám více rozhovorů, přijel za mnou třeba pan Mlejnek z Divadelních novin, byl jsem ve vysílání Českého rozhlasu, v Dobrém ránu v České televizi. Jsem jako ten medvěd, co ho vodí a ukazují po trzích (smích). A co se týká mě osobně – potkat mě to ve dvaceti, asi by to se mnou zamávalo, dnes už jsem mnohem víc nad věcí.“

A očekával jsi nějakou změnu? Třeba v podobě nabídky práce?
„Nějaké hlodání, že by něco mohlo přijít, se objevilo, to jo. Ale já vlastně nemám žádné zkušenosti. Televizní minimální a s filmem žádné. A do seriálu už bych nešel.“

S cenami ale souvisí i jedno natáčení na podzim…
„Ano, to se Slyšení přesune do studia České televize v Radvanicích, kde se natočí záznam této inscenace. Což mě moc těší, protože to bude opět dělat paní režisérka Wimmerová, která s námi točila už televizní záznam S nadějí, i bez ní. Byla to práce, která mě hodně bavila, a myslím, že i ten výsledek dopadl dobře. Ona je totiž velmi citlivá, dokáže převést inscenaci pro televizi tak, aby to nebyla nuda, ale přitom zachovat divadelní tvar.“

Co kolegové, jak cenu vnímají? A nerozčiluje už tvou ženu ten mediální rozruch kolem tebe? Nežárlí?
„Je to tak, všichni mi závidí a hází mi klacky pod nohy (smích). Ne, všichni z divadla psali hned smsky, Albert Čuba prý byl úplně nadšený. Ale srandu si ze mě dělat budou, to je jasné. A žena nežárlí, naopak, přeje mi to, jen to nedává najevo. Jela se mnou i na udílení cen, aby mě podpořila.“

Cítíš po získání ceny třeba větší zodpovědnost? Protože mnozí přijdou na představení možná právě díky těm cenám.
„Nebýt těch cen, tak by už možná bylo po derniéře, to je fakt, s oceněními se zvedla nová ohromná vlna zájmu. A zodpovědnost mám pořád stejnou, mám ji před každým představením, i jsem pořád stejně nervózní. Říkal jsem si, že po dvacáté repríze už nebudu, ale jsem furt. Čím jsem starší, tím mám větší zodpovědnost. Zamlada jsem žádnou neměl, bral jsem to levou zadní. Možná se to zlomí na staré roky a budu zase jako to dítě, kterému je vše jedno…“

Dává ti ještě Ivan Krejčí k Eichmannovi nějaké připomínky?
„Jo, rychleji. Ale rychleji už to nejde, říkám já. A on: rychleji a navazovat.“

Divadlo hrálo Slyšení na několika festivalech, jak inscenaci brali třeba lidé ve Zlíně, v Brně?
„Doma jsme zatím Slyšení nehráli pro školy. A ve Zlíně vedle festivalového publika byli v hledišti i studenti, kteří byli velice pozorní. V obou zmiňovaných městech byly reakce trošku jiné, než doma, lidé se třeba více smáli, reagovali živěji.“

Jedete s touto inscenací i do Berlína – v jakém jazyce budete hrát?
„Je to dvoudenní festival současného českého dramatu v Berlíně s názvem Ein Stück: Tschechien 2016 a hrát budeme česky s titulky – takže si můžeme říkat, co chceme (smích).

 

Na jedno z představení S nadějí, i bez ní přišla i dcera Josefy Slánské – co když v Berlíně přijde někdo z pamětníků, kdo znal Eichmanna?
„To si až teď uvědomuju, když to říkáš… No může přijít…měl spoustu dětí… Pokud by přišel nějaký pamětník, tak by určitě záleželo na tom, na jaké byl tehdy straně, ale určitě by bylo zajímavé si s ním promluvit. Třeba teď v Brně mě seznámili s paní Erikou Bezdíčkovou, která přežila Osvětim. A tahle pětaosmdesátiletá paní celému divadlu strašně děkovala za úžasné představení. Ptal jsem se jí, zda jí nevadil ten černý humor, a ona, že naopak, že vážné a humorné je v rovnováze. Měl jsem na ni řadu otázek a ne všechny byl čas zodpovědět…“

Nyní zkoušíš v Lidské tragikomedii roli Kantorky, kterou jsi hrál už před třinácti lety – baví tě to znova?
„Nejsem sám, kdo dělá stejnou roli, také moje žena Terezka a Michal Čapka. Vybavují se mi některé obrazy z tehdejší inscenace, ale už si to moc nepamatuju, protože tehdy jsem ještě pil. Přesto bych to teď chtěl dělat trošku jinak a tím mě to pořád baví. Tehdy jsem šel spíš po povrchu, spoustu věcí jsem totiž nechápal. Teď cítím, že bych se mohl dostat i jinam, než jen k řešení formy té role. “

Ve hře je důležitý časový posun, ke kterému tam dojde – bohužel je to v případě hrdinů posun k horšímu. Jak a kam ses posunul ty za třináct let od první inscenace téhle hry?
„U mě je posun k lepšímu (smích). Oženil jsem se, přestal jsem pít, narodily se mi dvě krásné dcery, dostal jsem Cenu divadelní kritiky… (smích) Změnily se mi životní hodnoty, ale to všechno souvisí s tím mým (ne)pitím. Tehdy to byly pomíjivé věci včetně třeba slávy, dnes je pro mě nejvíc rodina a děti. Divadlo je až za nimi. Dnes se snažím věci nepodělat, protože už jsem toho kdysi podělal dost. Včetně toho, že už jsem tady nemusel být…“

Proč by někdo, kdo viděl Lidskou tragikomedii tehdy, na ni měl jít zase znova?
„Třeba i proto, že tehdy dvě zásadní postavy hráli nejstarší členové souboru, Dušan Škubal a Vláďa Georgiev, přičemž Dušan už na nás dnes kouká skutečně odjinud… A dnes Pulce a Odjinuda hrají nejmladší kolegové Šimon Krupa a Štěpán Kozub. Ale hlavně to stojí za to kvůli Klímovi, protože je to krásný text.“

Slyšení zvítězilo!

 

Inscenace hry Tomáše Vůjtka Slyšení v režii uměleckého šéfa KSA Ivana Krejčího se stala Inscenací roku.

 

Rozhodlo o tom 102 divadelních kritiků, publicistů a teoretiků, kteří se zúčastnili hlasování v anketě Divadelních novin.

 

Tato anketa byla letos vyhlášena po třiadvacáté a objevilo se v ní 55 inscenací z celé republiky:

http://www.divadelni-noviny.cz/inscenace-roku-2015-uplna-verze

 

Slyšení tak za sebou nechalo třeba inscenaci Kauza Schwejk pražského Studia Hrdinů, Klímovu Lidskou tragikomedii z Divadla v Dlouhé nebo Janáčkovu operu Z mrtvého domu z pražského Národního divadla, mnoho významných souborů se překvapivě nedočkalo vůbec žádné nominace.

 

Velkým úspěchem je, že Komorní scéna Aréna bodovala v této anketě dokonce dvakrát. Na čtvrtou příčku se totiž prosadila také nejnovější inscenace z počátku letošní sezóny, Shakespearovo Něco za něco opět v režii Ivana Krejčího.

 

Více zde:

http://www.novinky.cz/kultura/390930-vujtkovo-slyseni-v-rezii-ivana-krejciho-je-inscenaci-roku-2015.html

 

Komorní scéna Aréna zaznamenala stejný úspěch i v roce 2014, kdy byla v této anketě zvolena Inscenací roku Ruská zavařenina Ludmily Ulické v režii Ivana Rajmonta.

Vítězné Slyšení

Inscenace hry Tomáše Vůjtka Slyšení, která měla premiéru letos v únoru v režii Ivana Krejčího, opět zazářila.

Na 15. ročníku Festivalu divadel Moravy a Slezska, který trval od 2. – 7. listopadu 2015 získala Hlavní cenu nazvanou Těšíňanka a rovněž Cenu za mužský herecký výkon s názvem Těšínský anděl. Tu si odnesl Marek Cisovský, který ve Slyšení ztvárňuje hlavní postavu, nacistického pohlavára a organizátora židovských transportů, Adolfa Eichmanna.

Festivalu se zúčastnilo dvanáct inscenací nejen z Moravy a Slezska, ale rovněž z polských a slovenských divadel. O cenách rozhodovala osmičlenná porota, která pracovala ve složení: Zuzana Jindrová, Jan Hyvnar, Kazimierz Kaszper, Jan Kerbr, Jiří P. Kříž, Emil Orzechowski, Ladislav Slíva, s čestným předsedou Vítem Slováčkem, starostou Českého Těšína.

Blahopřejeme!

Více na:
http://www.tdivadlo.cz/aktuality

=

Slyšení je nominováno na Cenu Divadelních novin

 

Vážení diváci,

s potěšením Vám oznamujeme, že inscenace hry Tomáše Vůjtka Slyšení v režii uměleckého šéfa KSA Ivana Krejčího je v nejužší nominaci na prestižní Cenu Divadelních novin.

Porota složená z 27 divadelních odborníků, převáženě kritiků ve dvoukolovém a neveřejném hlasování nominovala v oblasti činoherního divadla čtyři projekty. Vítězové budou vyhlášeni 15. října 2015.

Proto prosíme, držte nám palce! ;-).

Vaše
Komorní scéna Aréna

Více informací najdete zde:

http://www.divadelni-noviny.cz/cena-sazky-a-dn

Česká premiéra nové hry Tomáše Vůjtka Slyšení

Letos v lednu tomu byly tři roky, co zahájila své vítězné tažení mezi odbornou i laickou veřejností předchozí hra dramaturga Komorní scény Aréna Tomáše Vůjtka s názvem S nadějí, i bez ní.
Nyní přichází na řadu česká premiéra jeho další hry Slyšení, která je závěrečnou částí autorova volného historického cyklu. „Slyšení je posledním dílem volné trilogie, která mapuje naše moderní dějiny a snaží se tak odhalit kořeny našich dnešních problémů. Prvním dílem byla hra S nadějí, i bez ní, v níž se na pozadí skutečného příběhu odhalila podstata (nejen) českého komunismu, druhým dílem je Smíření, ve kterém se Češi smiřují s tím, jak vyhnali Němce (hra bude mít premiéru na podzim v pražské Komedii),“ vysvětluje Tomáš Vůjtek.
Slyšení autor napsal za devět měsíců, kdy půl roku studoval historická fakta a čtvrt roku psal samotný text hry. Dílo bylo v roce 2013 oceněno v dramatické soutěži Alfréda Radoka, kde získalo 3. místo.
Jeho hlavní postavou je bývalý nacistický pohlavár Adolf Eichmann, úřednický perfekcionista, který své schopnosti věnoval úkolu, který mu jeho nadřízení vybrali: „konečnému řešení židovské otázky“. Po válce jej izraelská tajná služba Mosad unesla z Argentiny, kde se od roku 1950 ukrýval, v roce 1961 se v Jeruzalémě konal proces, během kterého byl odsouzen k smrti a v roce 1962 popraven. Jeden z největších válečných zločinců, který aktivně organizoval genocidu evropských Židů, se před tímto soudem hájil tím, že jako německý důstojník plnil rozkazy, a proto pouze dohlížel na řádný průběh deportací, k Židům však nepociťoval žádnou zášť. Jsou však také zdokumentovány jeho výroky pronášené v kruhu kamarádů z SS, v nichž se ke své účasti na genocidě hrdě hlásí.
„V Jeruzalémě Eichmann bojoval o život, a podle toho taky vypovídal. V Argentině se ale o své válečné minulosti svobodně rozpovídal a namluvil několik desítek magnetofonových pásků. Obě výpovědi jsou ideově naprosto odlišné a text hry vychází z jejich konfrontace,“ říká autor.
Ve Slyšení se tak Eichmann snaží obhájit a dožaduje se slyšení před Bohem, který však stále nepřichází. Zato se objevují další postavy. Třeba „žena z lidu“ Vlastička, zastupující ty, kteří se v rozbouřených dobách dokáží svézt na jakékoli vlně, dva kolegové z SS, polský generální guvernér a Eichmannův svého druhu protipól Frank a čtyři ostravští Židé, kteří holocaust náhodou přežili. Kariéra nacistického zločince, jenž chce samotnému Pánubohu vylíčit svou verzi událostí, je konfrontována s osudy Židů, kteří byli vyvezeni v roce 1939 do tábora v Nisku nad Sanem, kam směřovaly první Eichmannovy transporty. Ten vůbec první byl vypraven z Moravské Ostravy 18. října 1939. Veřejnosti byla celá akce předkládána jako dobrovolná iniciativa židovské obce, které bylo velkoryse poskytnuto území v Polsku pro „přeškolení“. Vybraní muži z Ostravy a Frýdku se měli 17. října dostavit do ostravské Jízdárny, odkud byli odvezeni na nádraží Ostrava-Přívoz. 18. října vyjel z Ostravy první vlak s necelou tisícovkou mužů ve věku od 17 do 55 let. Po příjezdu proběhla selekce podle povolání. Ti, kteří se SS nehodili na práci, byli vyhnáni za demarkační linii se Sovětským svazem, kde byli většinou pochytáni a posláni do gulagů.
Podobně jako v S nadějí, i bez ní se Vůjtek nebojí ve hře použít mnohdy hodně černý humor, s nímž reflektuje nacistické kariéry, a který plyne z toho, že postavy hovoří o svých osudech autentickým slovníkem, který je v dramatickém a často sarkasticky vyostřeném kontrastu s hrůznou skutečností historických událostí. Sám autor k tomu říká: „Nedokážu si představit své psaní bez humoru, zvláště tahle velká témata jej potřebují. Jinak zde hrozí, že výpověď sklouzne k sentimentálnímu patosu. Můžeme se dojímat nad utrpením obětí, ale podle mě je mnohem přínosnější, když se dokážeme vysmát zlu, které je působí. Náš svět tím sice nespasíme, ale aspoň ho lépe poznáme. Tato poznávací funkce humoru je pro mě zásadní.“
Hlavní postavu jednoho z hlavních organizátorů holocaustu Adolfa Eichmanna hraje Marek Cisovský, pro nějž byla role přímo napsána. „Na Marka jsem si myslel od první chvíle. Je to herec, který dozrál k těm největším výzvám. Navíc má humor, který je mi blízký. Věděl jsem, že s Markem si s Eichmannem můžeme pohrát a že nás to bude bavit. Vznikl tak sebelítostivý narcis, který se snaží svým příběhem dojmout své okolí. Někdy mám i obavy, že se mu to povede,“ prozrazuje dramatik.
Režisérem inscenace je, stejně jako v případě příběhu Josefy Slánské v S nadějí, i bez ní umělecký šéf Arény Ivan Krejčí, který ji, podle slov autora textu Tomáše Vůjtka, pojímá jako „oratorium, které se v závěru zvrhne v jakési spílání publiku, možná je to, řečeno se Shakespearem, ´příběh vyprávěný blbcem´, možné je tady úplně všechno. Každopádně je to velké divadlo.“
Česká premiéra hry Slyšení se odehraje v sobotu 28. února 2015 v 18:30 hodin na scéně Milana Davida, v kostýmech Marty Roszkopfové a s hudbou Nikose Engonidise.

Alice Taussiková, PR KSA