Vyrozumění
A kdybych se nebál, že kojufer bzal gaftre, mohlo dojít i k luhof dyburoch!
Děj hry nás zavádí do jistého úřadu, kde je v rámci zvýšení srozumitelnosti úředních dokumentů zaveden do úředního styku umělý jazyk ptydepe. Ten má zamezit jakýmkoli nedorozuměním, neboť se v něm každé slovo od ostatních liší natolik, že neexistuje ani ta nejmenší možnost záměny. Boj o jeho prosazení je provázen intrikami, které nám i dnes přijdou velice povědomé. Nakonec se však ukáže, že nový jazyk je natolik složitý, že se mu nikdo z úředníků není schopen naučit, a celý projekt je proto odvolán. Tedy odvolán s tím, že jej nahradí jiný, stejně nesrozumitelný umělý jazyk s názvem chorukor.
Jan Kerbr pro Lidové noviny: „Inscenace je přehledná a vyznačuje se gradujícím temporytmem. Přestože Havlovým hrám bývá někdy vyčítána přílišná komplikovanost, text Vyrozumění působí v ostravské jevištní interpretaci přirozeně a vůbec ne zaumně. A čiší z ní aktuálnost téměř děsivá.“