Zuzana Truplová

Zuzana Truplová (1990, Jihlava) je nejen jednou z nejtalentovanějších, ale i nejnadějnějších, a hlavně největších hereček Komorní scény Aréna. Základní vzdělání dokončila na osmiletém gymnáziu Jana Masaryka v Jihlavě, kde se poprvé setkala s divadlem v divadelní společnosti Hobit pod vedením Zdeňka Krásenského. Když ji nepřijali na pražskou konzervatoř, odjela do drsného kraje na severu, aby se zúčastnila přijímacích zkoušek na Janáčkovu konzervatoř v Ostravě. Zde pak úspěšně vystudovala obory činohra (pod vedením Marie Logojdové) a loutkoherectví (pod vedením Boženy Homolkové). Ve třetím ročníku vůbec poprvé hostovala na profesionální scéně, a to v NDM v pohádce Čarodějnice v režii Pavla Šimáka. Následovalo první hostování v Aréně ve Hře snů v režii Jiřího Nekvasila. Ve čtvrtém ročníku přišly i větší herecké příležitosti. Mezi ně určitě patří převzetí role Amy v Brýlích Eltona Johna a poté osudová příležitost, role Ofélie v Hamletovi, obě inscenace v režii Ivana Krejčího. Následující rok získala své první angažmá v Komorní scéně Aréna, které jí vydrželo až do ledna 2019, kdy se stala členkou hereckého souboru Činoherního studia v Ústí nad Labem. Avšak hned následujícího roku se poučeně vrátila zpět. Jako herečka se také významně podílela na divadelní produkci Absintového klubu Les (SpoluArleccchino Magnifico aneb Šťastná Isabela). Uplatnila se i jako televizní a filmová herečka (např. Hořící keř, Ostravak Ostravski, Pečený sněhulák). Je vlastníkem nesmírného duševního bohatství, a dokonce vlastní i vlastní rapové alter ego, vystupující jako Mc Zuzka, mezi jejíž nejnovější projekty patří Souboyz. Členkou souboru KSA je od roku 2010.

Kristýna Krajíčková

Kristýna Krajíčková (1997, Opava) je jednou z nejtalentovanějších nadějí Komorní scény Aréna. Vystudovala Janáčkovu konzervatoř v Ostravě (pod vedením Alexandry Gasnárkové, kterou považuje za svou guru, inspiraci a dá se také říct za hereckou mámu) a už během studia byla aktivní herečkou. Hostovala například v Národním divadle moravskoslezském, Komorní scéně Aréna nebo ve Staré aréně. Ve třetím ročníku konzervatoře vyhrála konkurz do činohry Moravského divadla Olomouc a nastoupila do dvouletého angažmá, kde měla možnost zahrát si mnoho krásných rolí. I přes úspěch, jaký v Olomouci sklidila, prahlo její srdce víc a víc po Ostravě, a především po Komorní scéně Aréna, kde toužila získat angažmá. Mimo divadlo se ráda ztrácí mezi řádky dobré prózy a poezie, zpívá si, a to nejen ve sprše, tančí, i když hudbu nejde slyšet, a především miluje maso a pivo! Členkou souboru KSA je od roku 2018.

Alena Sasínová-Polarczyk

Alena Sasínová-Polarczyk (1959, Rožnov pod Radhoštěm) je jednou z nejvyzrálejších a nejzkušenějších hereckých i lidských opor Komorní scény Aréna. Absolvovala šestiletý hudebně dramatický obor na Státní konzervatoři v Ostravě u profesorky Dagmar Veselé. Zprvu se vyžívala v cimbálové muzice Javořina a v amatérském divadelním souboru v Rožnově pod Radhoštěm, poté ji využili i na gymnáziu v Rýmařově v poetickém souboru „Rýma“. Její profesionální dráha začala v Těšínském divadle v Českém Těšíně (1978– 991) a pokračuje v ostravských divadlech. Nejprve v Národním divadle moravskoslezském (1991–1994), dále v Divadle Petra Bezruče (1994–2007) a v současné době v Komorní scéně Aréna. Kromě činohry hostovala též v operetě NDM (Hledám děvče na boogie woogieŘek Zorba) a v opeře NDM (Lancelot a Kominíček). Byla nominována na Cenu Thálie 2007 za mimořádný činoherní výkon za roli Iriny Arkadinové v Čechovově Rackovi a na Cenu Thálie 2011 za roli paní Snelgravové v inscenaci Blecha. Za roli nazvanou Ona v inscenaci S nadějí, i bez ní se dostala do širší nominace Cen Thálie, mezi 10 nejlepších výkonů roku. Za tuto roli ale nakonec obdržela Cenu Českého divadla a „stříbrnou“ příčku v Cenách Alfréda Radoka. Rovněž byla za roli Josefy Slánské v rozhlasové verzi hry S nadějí, i bez ní nominována na cenu Neviditelný herec v Českém rozhlase. Svůj hlas propůjčuje v dabingu i v komentářích. Hojná je také její spolupráce s rozhlasem. V minulosti natočila několik televizních a filmových rolí (Odsouzen k životu, Svěrací kazajka, Vrhači nožů, Zuzana a Emílie, Bludiště, Píseň o lítosti, Erotický triptych, Arrowsmith, Kdes byla dnes v noci, miláčku?, Čerte, drž se svého kopyta!, Sluneční stát, Kobova garáž, Podvraťáci, Kozy léčí), hrála i v seriálech (O ztracené lásce, Strážci duší, Vodáci, Hříšní lidé města brněnského). Velmi ceněná je také její spolupráce na hudebních pořadech (Setkání pod lucernou, moderování pořadů Kdyby ty muziky nebyly a Kavárnička dříve narozených). V poslední době si zahrála ve Stockholmském syndromu, v hororu Ruchot Raoth a jako psychopatická matka vyděsí diváky v Hraně zlomu. Naopak jako uklízečka v sKORO NA mizině si získala srdce nejen diváků, ale i prodavaček v Bille, kam chodí nakupovat. Členkou souboru KSA je od roku 2007.

Tereza Cisovská

Tereza Cisovská (1981, Ostrava) je nejen jednou z nejtalentovanějších, ale i nejnadějnějších hereček Komorní scény Aréna. Od dětství zpívala ve sboru, hrála na zobcovou i příčnou flétnu. Její první rolí, ještě v prostorách dnešní Staré arény, byla Mladá v legendární inscenaci Prorok Ilja. Již za dob studia na Janáčkově konzervatoři v Ostravě (pod vedením režiséra Václava Klemense) hostovala v Divadle Petra Bezruče, kde měla možnost zahrát si rovnou hlavní roli v inscenaci Tajemná zahrada. Už jako zkušená herečka hostovala v Těšínském divadle v Českém Těšíně, Národním divadle moravskoslezském nebo Moravském divadle Olomouc. I přes to, že je profesí činoherní herečka, není ji cizí ani žánr muzikálu, který si vyzkoušela v Národním divadle moravskoslezském. Spolu s manželem působí v kapele Mamalör-Vítkovický klezmer, která se zaměřuje na židovskou hudbu s českými texty. Ty velmi ráda a velmi procítěně zpívá. A stejně tak ráda a procítěně tančí, protože ani tanec jí není cizí. Vyzkoušela si flamenco, modernu i latinu a věří, že objeví i další tance, které si bude moci vyzkoušet. Objevila se i v několika filmových a televizních projektech (Ostravak Ostravski, Každý den karneval, Rozsudek aj.), takže si vyzkoušela i práci před kamerou. Ale ze všeho nejvíc pořád miluje divadlo. Členkou souboru KSA je od roku 2001.

Milan Cimerák

Milan Cimerák (1984, Krnov) je jedním z teoreticky nejpřipravenějších a všeobecně nejsečtělejších hereckých talentů Komorní scény Aréna. Studoval herectví na Janáčkově konzervatoři v Ostravě pod vedením Alexandry Gasnárkové a Bedřicha Jansy a studentská léta se mu zalíbila natolik, že se rozhodl prodloužit si tento blažený stav stůj co stůj a zapsal se na studia Teorie a dějin divadla filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Ach to Brno! Studuje, prozkoumává, baví se. V Brně hostoval v HaDivadle v Huckleberry Finnovi v roli Huckleberryho Finna. Z nejrůznějších brigád si odnáší profesní zkušenosti na tucet životů. Po brněnské etapě následuje dvouleté angažmá v Divadle Šumperk. Krátké, ale intenzivní období, na které dodnes s láskou vzpomíná. A po čtyřleté odbočce v Divadle Petra Bezruče našel konečně cestu zpátky do Arény, kde hrával kdysi jako mladý konzervatorista. S radostí hraje na bicí, vypráví příběhy v rámci storytellingového spolku, sleduje seriály a čte, hodně čte. Věří, že vše je, jak má být. Členem souboru KSA je od roku 2019.

Viktória Pejková

Viktória Pejková (1996, Košice) je jednou z nejslibnějších hereckých nadějí Komorní scéna Aréna. Je absolventkou brněnské JAMU, kde po čtyři roky rozvíjela svůj herecký potenciál v ateliéru činoherního herectví pod vedením docentky Oxany Smilkové. Už od útlého věku je herectví její vášní, a jak sama říká, pomáhá jí porozumět, kdo je, a především kým by chtěla být v budoucnu. Byla to právě touha stát se herečkou, která ji naučila cílevědomosti, velké dychtivosti splnit si své sny, a hlavně se nikdy nevzdávat. Nebrání se hraní v komediích, ale ani v náročnějších hrách, podle ní je svět umění příliš barevný na to, aby se malovalo jen jednou barvou. Členkou souboru KSA je od roku 2019.

Vojtěch Lipina

Vojtěch Lipina (1986, Havířov) je jedním z nejpracovitějších a pohybově nejvybavenějších herců Komorní scény Aréna. Na Janáčkově konzervatoři v Ostravě začal studovat obor tanec, ale školu nakonec dokončil v oboru hudebně dramatickém, tedy jako herec. Své první angažmá získal v Divadle Šumperk. Krásných sedm let pak strávil v Moravském divadle v Olomouci. Vždycky ho to táhlo do Arény, v níž nejprve hostoval, a posléze se v ní dočkal rozličných rolí, které jej donutily vyzrát v herce kvalit vskutku nebývalých (např. Clov v Beckettově Konci hry). Členem souboru KSA je od roku 2017.

Adam Langer

Adam Langer (1996, Šternberk) je jedním z nejprůraznějších hereckých talentů Komorní scény Aréna. Vystudoval (ne bez potíží) Slovanské gymnázium, kde ho nejvíc bavila němčina, dějepis a chození za školu. Od dětství pod pedagogickým vedením Ivy Němečkové recitoval na různých soutěžích (získal první místo na soutěži v Uherském Hradišti, a stal se dokonce laureátem Wolkerova Prostějova). V posledním ročníku gymnázia si podal přihlášku na JAMU (nepřijat!) a DAMU (přijat!). Po maturitě tak přesídlil do Prahy, kde studoval činohru. V prvním a druhém ročníku hrál Tátu v představení Den Opričníka ve Vile Štvanice. Sem tam spolupracoval s FAMU, Českým rozhlasem nebo Českou televizí. Prosadil se i jako začínající a nadějný filmový herec (Krajina ve stínu, z cizojazyčných pak filmy Noc s agamou a Drifters). S přehledem zvládá i seriálovou produkci – půl roku hrál v Sestřičkách na Primě. K jeho mimodivadelním zálibám patří rap (vystupuje jako rapper pod pseudonymem DAS ADY), historie, studium maďarštiny, alkohol a videohry. Členem souboru KSA je od roku 2019.

Petra Kocmanová

Petra Kocmanová (1983, Praha) je nejen jednou z nejnadějnějších, ale dokonce i nejtalentovanějších hereček Komorní scény Aréna. Už v sedmi letech začala docházet do dramatického souboru Ty-Já-Tr při divadélku Radar, jehož členkou se cítí být dodnes. Jako hodná dcera splnila přání svých rodičů i prarodičů a vystudovala všeobecné gymnázium Nad Štolou, které úspěšně zakončila maturitou. Po studiu jazyků, andragogiky (aplikovaná věda o výchově a vzdělávání dospělých lidí, která respektuje zvláštnosti s tím spojené; zabývá se zejména socializací, personalizací, akulturací a enkulturací) a práci v personální agentuře se rozhodla podat přihlášku na JAMU. Po přijetí zde díky M. Schejbalovi, L. Riegrovi, R. Groszmannovi a E. Jelínkové strávila několik umělecky velmi podnětných let. V roce 2010 absolvovala a následoval rok hostování po všech koutech České republiky (Východočeské divadlo Pardubice, Buranteatr Brno, Slezské divadlo Opava). Nakonec získala angažmá v našem divadle, kde se velmi kreativně herecky rozvíjí (nominace na Cenu Thálie za roli Emily v inscenaci hry Torbena Bettse Kočka v oreganu). Členkou souboru KSA je od roku 2011.

Josef Kaluža

Josef Kaluža (1975, Frýdek-Místek) je jedním z nejcharismatičtějších a nejobdivovanějších herců Komorní scény Aréna. Celých osm let navštěvoval LDO na místní LŠU (LDO – literárně dramatický obor, LŠU – lidová škola umění), kde objevil své herecké vlohy. Na přání rodičů však musel čtyři roky studovat Strojní průmyslovou školu ve Frýdku. Jako čerstvý maturant zkusil přijímačky na JAMU, avšak neúspěšně. Nato se pokusil uspět u přijímacích zkoušek na Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, což se mu povedlo, a on tak mohl studovat další střední školu. A po své druhé maturitě získal od pana režiséra Jansy své první angažmá v Slezském divadle Opava. Po třech a půl letech prvních krůčků a kroků na prknech opravdového divadla dostal nabídku do Divadla Petra Bezruče v Ostravě, kde se učil divadlu dalšího tři a půl roku. Pak ho oslovil tehdejší šéf Komorní scény Aréna Pavel Cisovský a umožnil mu tak, aby se mohl divadlu učit v samém centru Ostravy. I když nebyl nositelem žádných hereckých cen, divadla si přesto cenil. V roce 2019 získal Cenu Jantar v kategorii Divadlo: Činohra (Herec roku 2018), což jeho vztah k divadlu naštěstí nijak nezměnilo. Členem souboru KSA je od roku 2004.

Vladislav Georgiev

Vladislav Georgiev (1962, Vítkov u Opavy) je jedním z nejvšestrannějších talentů Komorní scény Aréna. Po otci, jehož matka se narodila v Řecku, je bulharské národnosti. Když mu bylo devět let, začal zpívat v pěveckém sboru DK Vítkovic (DK – dům kultury), kde se dostal jako sólový zpěvák i k natáčení v rozhlase a televizi (Pohádky Pavla Blatného, Večerníček – Čmelák Aninka, silvestrovské pořady s Hanou Zagorovou, konferování živého televizní vysílání z DK Vítkovic aj.). Vystudoval Lidovou školu umění, obor housle a zpěv, a zároveň se vyučil soustružníkem. Pak začal pracovat v Divadle Antonína Dvořáka jako kulisák, poté přešel do Divadla loutek, kde dostal v roce 1989 herecké angažmá. Pokračoval ve studiu hry na housle na Lidové konzervatoři u profesora Oldřicha Samlíka. O čtyři roky později odešel do teprve vznikajícího divadla Komorní scéna Aréna, kde má angažmá dodnes. Hudebně doprovázel na koncertech Stefana Diestelmanna, Jaromíra Nohavicu, Oldřicha Janotu a další významné muzikanty. Hrál v mnoha hudebních uskupeních (např. opavská kapela Veget, Strgali, Flašinet, Bandaband, Kebab band, Nové Měchy) a jako herec se objevil v bezpočtu filmů a pohádek (např. Lidice, Polski film, Balzac, Tři sezóny v pekle, Císař a tambor, O ztracené lásce), a dokonce si zahrál i v několika reklamách. Úspěšně se prosazuje i jako skladatel hudby k divadelním inscenacím. Členem souboru KSA je od roku 1995.

Marek Cisovský

Marek Cisovský (1972, Ostrava) je nejen jedním z nejoslnivějších, ale i nejzkušenějších herců Komorní scény Aréna. Po maturitě na SOU VŽSKG, obor „hutník operátor-tvářeč“ byl přijat na Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, kde začal studovat obor „loutkoherec“. Zároveň hostoval v Divadle loutek Ostrava a díky stipendiu Českého literárního fondu i ve Státním divadle Ostrava (nyní NDM). Díky množství práce v divadlech přerušil studium na konzervatoři a toto již nikdy nedokončil. V roce 1993 přijal nabídku svého otce Pavla Cisovského a nastoupil jako technik do Divadla hudby, které se v roce 1994 proměnilo v Komorní scénu Aréna, v níž působí dodnes (už ne jako technik, nýbrž jako herec). Spolupracuje s Českou televizí Ostrava a čas od času i s Českým rozhlasem. Velmi jemně si přičichl i k filmové práci (např. s pány režiséry Miroslavem Krobotem, Janem Hřebejkem či s Olmem Omerzu). Ve volných chvílích hraje na kytaru v klezmerové kapele Mamalör. Za svůj herecký talent byl po právu odměněn (2015 – Anketa portálu i-divadlo – 3. místo v kategorii Nejlepší mužský herecký výkon roku 2015, 2015 – Širší nominace na cenu Thálie za mužský herecký výkon, 2015 – Cena „Těšínský anděl“ za nejlepší mužský herecký výkon, 2015 – Cena divadelní kritiky za nejlepší mužský herecký výkon roku 2015). Členem souboru KSA je od založení Arény v roce 1994, a vlastně ještě o něco dřív (již v roce 1993 nastoupil jako technik do tehdejšího Divadla hudby).

Jan Chudý

Jan Chudý (1995, Ostrava) je jedním z nejnadějnějších příslibů Komorní scény Aréna. Již během studia na Janáčkově konzervatoři v Ostravě (pod vedením Anny Cónové a režiséra Martina Františáka) často hrával ve Staré aréně a působil také jako mim v Cirkuse trochu jinak. Po ukončení studia byl na volné noze, kdy trávil čas hraním v uskupeních jako je Impéčko (improvizované divadlo) či Fish Crash (kapela), případně se objevil v různých filmových a televizních počinech (Crossing lines, Polda, Metanol, Zabíjačka a další). Členem souboru KSA je od roku 2018.

Michal Čapka

Michal Čapka (1979, Ostrava) je jedním z největších a nejuznávanějších talentů Komorní scény Aréna. Po studiu na Janáčkově konzervatoři v Ostravě (pod vedením režiséra Václava Klemense) nastoupil do Městského divadla v Karlových Varech. Z poklidného lázeňského prostředí se vrátil do tehdy velmi divoké Ostravy, kde krátce působil v Divadle loutek, než definitivně zakotvil v Komorní scéně Aréna. Brzy se stal její výraznou tváří a s jeho jménem byly spjaty i první celostátní úspěchy našeho divadla (Cena Alfréda Radoka za roli Šaryka v inscenaci Psí Srdce a Cena Thálie pro mladého umělce do 33 let). Čas od času hostuje v Praze (Divadlo Bez Zábradlí, Činoherní klub). Členem souboru KSA je od roku 2002.